Ángel Muñoz

Během své další umělecké kariéry spolupracoval např. jako sólista se souborem Josého Antonia nebo s kytaristou Mariem Cortésem v projektu “Universo flamenco”. Dále hostoval v představeních “Réquiem flamenco” a “Voces y ecos” u nás známého kytaristy Paca Peñi, se kterým společně procestovali celý svět. I známá tanečnice María Pagés přizvala Ángela do role hostujícího prvního sólisty v jejím tanečním souboru, s nímž spolupracoval např. na představeních La Tirana /premiéra na bienále 1998 v Seville/ nebo Flamenco republic /poprvé uvedeno v roce 2001 v New Yorku/.

Následovala spolupráce s kytaristou Victorem Mongem “Serranitem” v představení Sueños de ida y vuelta, kde se po jeho boku objevila i jeho partnerka, tanečnice Charo Espino. Společně s ní a s dalšími flamenkovými tanečníky a hudebníky později založil vlastní soubor, který poprvé vystoupil v roce 2003 v Jižní Africe s představením Robándole al alma. V roce 2005 mělo v Rumunsku premiéru představení Flamencopassion, v roce 2006 na festivalu v Jerezu projekt Cinco sentidos, v němž se jako host představil mistr flamenkové kytary Cañizares. V roce 2007 Ángel opět hostoval jako sólista na četných turné po boku Paca Peñi, vystupoval se svým vlastním souborem (např. na festivale Bailando Flamenco ve Valencii) a ve volných chvílích začal přípravovat i své sólové projekty.

Jeho představení Ángel. Vuelo/baile flamenco poprvé uvedl na jeviště v rámci flamenkového festivalu v Jerezu v roce 2011. Vzápětí s ním odjel do Holandska, než se znovu vydal na dlouhá turné po Spojených státech a Austrálii jako host souboru Paca Peñi. Byl přizván ke spolupráci na projektu Jorgeho Parda Indalusia, jehož premiéra proběhla v květnu 2011 v Kataru.

V letech 2013/14 jako tanečník doprovázel kytaristu Cañizarese na jeho mezinárodních turné, kde prezentoval svá nová alba Cuerdas del alma a Falla por Cañizares. V roce 2014 se Ángel vrací ke svému sólovému projektu, který v přepracované formě uvádí pod názvem Ángel, del blanco al negro na Původním flamenkovém festivalu v Madridu, následně na Festivalu v Jerezu a na Flamenkovém Festivalu v Londýně.